Rozdíl mezi juicovým
travním nápojem z mladého ječmene a travním nápojem
s vlákninou

Na trhu s green foods jsou dva hlavní druhy travních nápojů. První je nápoj, který vznikne vylisováním travin, odstraněním vlákniny a následným mžikovým sušením ve sprejové sušičce. Takový nápoj sice do kategorie zelených potravin řadíme, ale ve skutečnosti komplexní potravinou není, protože v něm chybí vláknina. Druhý druh nápojů vznikne sušením travin a jejich následným nadrcením. Tento nápoj kompletní zelenou potravinou sice je, ale na straně druhé - není potravinou kvalitní. Oba produkty si se všemi svými klady i handicapy již našly statisíce uživatelů a mají na trhu se zelenými potravinami pevné místo. Jaké je ale jejich porovnání a jaké jsou jejich silné a slabé stránky?

Zákazník zaplatí za nápoje z vylisovaných travin asi o polovinu vyšší cenu, než za nápoje s vlákninou. Čím to je? Je to dáno jeho vyšší užitnou hodnotou, dražšími zpracovatelskými technologiemi a větším množstvím použité travní masy. Rovněž tomu přispívá větší náročnost na uchování čerstvosti produktu díky jeho vyšší citlivosti na vnější vlivy. Pro jeho čerstvost je třeba použít náročnější a dražší technologie balení a důsledně dodržovat standardy šetrného skladování. Tento problém je tak velký, že mnozí výrobci řeší citlivost juicového produktu tím, že do něj přimíchávají diskutabilní stabilizátory, které prášek chrání před oxidací a tím před degradací. Nejčastěji se jako stabilizátor používají dextrinové látky - např. Maltodextrin, či beta-cyklodextrin. Na tyto látky se nemusíme dívat příliš přísně - nejsou nijak škodlivé, ale přece jen je to ze strany výrobců ústupek od filozofie naprosté přírodnosti. Je to ústupek vynucený často hrubým zacházením klasického velkoobchodního systému, který není schopen citlivé, ryze přírodní produkty šetrně uskladnit a rychle prodat. Nejznámější kapacita v oblasti zelených pitných režimů - Dr. Yoshihide Hagiwara - nejprve vyvinul a prodával naprosto čistý prášek z vylisovaných travin. Díky častým reklamacím přírodního superextraktu ale z této varianty pragmaticky ustoupil a do nejprodávanějšího zeleného nápoje na světě - Green Magmy - přidal maltodextrin. Ten se chová jako stabilizátor a zároveň jako nosič nutričních látek, které jsou díky němu rychleji a účinněji vstřebány. Faktem ovšem je, že maltodextrin, byť je složitým - přesto je cukrem, kterého je v dnešním jídelníčku přebytek. Kromě toho - nic takového nemá ve filozoficky čistém produktu co dělat...

Výrobci, kteří u prášku z lisovaných travin ke stabilizaci produktu nepřistoupí - jsou ryze přírodním produktem nuceni zacházet v rukavičkách. Musí jej hlídat před vlhkostí, světlem i oxidací. Musí přísně kontrolovat přepravní a skladovací podmínky a především musí hledat rychlejší cesty k zákazníkovi. Většinou to řeší alternativními prodejními kanály - například síťovým marketingem, díky kterému dopraví k zákazníkovi čerstvou surovinu.

Velkým plusem nápojů z lisovaných travin je jejich téměř stoprocentní stravitelnost. Zákazník si s tímto nápojem nekupuje diskutabilně vstřebatelný produkt, ze kterého stráví jen část jeho nutriční hodnoty. Kupuje si živý travní nektar, který si uchovává maximum oxidací a teplem nedotčených látek, jimž ve vstřebání nebrání pro lidský organismus nestravitelná travní vláknina. Nejsme přežvýkavci a tudíž nevlastníme čtyři žaludky, kterých je pro dokonalé zpracování travin třeba. K tomu, aby trávy strávila, má kráva žaludky čtyři - knihu, bachor, čepec a slez. Kráva trávu utrhne, prosliní, polkne do bachoru, ze kterého se posune do knihy a čepce. V těchto třech žaludcích se tráva natráví pomocí mnoha kilogramů anaerobních celulotických bakterií. Z čepce je vyvržena zpět do jejich úst, kde se přežvýká (rozetře a prosliní) a polkne do čtvrtého žaludku (slez), který již funguje na stejném principu jako ten náš. Zatím žádný výrobní proces (kromě lisování) nedokázal tento geniální, chemicky bilologický způsob zpracování nahradit. V podstatě všichni lidé pijící travní nápoj s vlákninou , tekutinu polknou naprosto bez proslinění a pak čekají, co s tím nižší trávicí orgány provedou... Byť je vláknina nadrcena na vyloženě mikroskopické částečky, přesto je obsah částeček v podstatě nestravitelný. Podívejme se pro jasnější ilustraci nesmyslnosti konzumace travní vlákniny na slony. Ti dokáží trávu dokonale strávit až napodruhé... Slůňata trávu plnohodnotně využijí až poté, co ji snědí ve formě rodičovského trusu. Teprve „takto“ natrávená tráva (obohacená o patřičné bakterie) má pro jejich organismus ten správný přínos. Díky pojídání čerstvé trávy jsou sloni doslova chodícími plynárnami. Proces rozkladu travní vlákniny v nich denně produkuje hektolitry plynů a podobně (nespolečensky) se travní vláknina chová i v nás. Konzumací komplexních travin si vytváříme neekonomicky drahou a „nutričně bohatou“ stolici. Kdo tomu nevěří, ať si nechá udělat primitivní test. Stačí vypít travní nápoj s vlákninou a dát si udělat analýzu stolice. Bude v ní detekována nejen travní vláknina, ale i v ní „uvězněné“ nutriční látky - například aminokyseliny...

Největší předností lisovaných nápojů bez travní vlákniny je jejich bezpečnost. Celý „zelený svět“ vychází z poznání a filozofie několika průkopníků. Snad nejčastěji citovanou „lidovou“ autoritou je Ann Wigmoreová. Díky ní vznikla Síť ozdravných institutů, ve kterých se lidé léčí skromným životním stylem, do kterého patří denní konzumace zelených nápojů. Například v San Diegu, v institutu OHI používají zelené nápoje k vnitřní i vnější léčbě již desítky let. V OHI, stejně jako v ostatních institutech, vypili jejich absolventi již stovky hektolitrů zelených nápojů. Výhradně používají jen šťávy lisované. Nikdy nepoužívají šejkry, nebo mixy! Mladé travní lístečky zásadně lisují - v žádném případy je nemixují. Proč? Má to empirický a historický důvod. V počátečním období totiž k několika takovým pokusům došlo. Šťáva z rozmixovaných lístečků, ale přinesla nepříjemná zdravotní rizika. Například u pacienta s Crohnovou chorobou podráždila střevo natolik, že došlo k hospitalizaci. Přestože je mixování napěstovaných travin levné, rychlé a díky své jednoduchosti uživatelsky přístupné - je to nerozumné. Instituty zavrhly mixování i přesto, že se v domácím prostředí pěstují jen „miminkovské“ lístečky o vzrůstu okolo 10 cm, s dosud jemnou a dužnatou vlákninou. Oč přísnější metr by měl být použit v případě průmyslové sklizně travin u kterých se již jedná o vlákninu daleko hrubší! Z polí se traviny sklízí při vzrůstu 20 až 30 cm. Tyto listy jsou sice ještě dostatečně dužnaté, ale jejich vláknina již tak „přátelská“ není. Není již přátelská ani k její konzumaci uzpůsobeným přežvýkavcům (i ti dají přednost menším lístkům), natož k lidem. Nejen vědecká, ale i cestopisná a dobrodružná literatura zná příklady utrpení lidí, kteří v kritických situacích konzumovali celé traviny a kořínky. Díky nestravitelné vláknině trpěli křečemi a nadýmáním. To je důvod, proč se travní nápoje s vlákninou smí používat jen v dávkování přísně uměřeném. Pokud by komplexní traviny měly fungovat jako „potraviny“ (i v jejím kvantitativním množství) - ohrožovaly by zdraví svých konzumentů.

Při drcení sušené trávy dochází k rozpadu travního listu na mikroskopické, ale přesto problematické částečky. Velké, suché listy travin mohou organismus poškodit na viditelné - tkáňové úrovni. Každým rokem dochází například ke stovkám ošetření dětí zraněných suchými ostrými listy při hře ve vzrostlé kukuřici... Jemně nadrcený prášek ze sušených listů vypadá sice jemně, ale při mikroskopickém svěšení již nikoliv. Pořád jde o hrubou, ostrou vlákninu, která může organismus dráždit. Neublíží mu již na viditelné (orgánové), ale na neviditelné (buněčné) úrovni. Viz zmíněný případ oné Crohnovy choroby, při které narušená střevní sliznice reagovala na ostrou vlákninu zřetelně přecitlivěle... Sliznice nemocného střeva se při kontaktu s touto vlákninou chová podobně, jako oční sliznice při kontaktu s prachem. Ve snaze o vyplavení nepřátelské látky se brání zvýšenou sekrecí tekutin. Nemocný člověk tak působí jako „průtokový ohřívač stravy“. Cokoliv, co jeho přecitlivělá střevní sliznice vnímá jako agresivní, jím projde ven bez užitku, ve formě průjmu a pacientův nutriční deficit tak ještě prohloubí... U tohoto druhu produktu je proto potřeba větší opatrnosti. Je zde namístě konzultace s odborníkem, což je komplikováno tím, že lékaři v problematice travních nápojů nebývají vzděláni.

Dalším handicapem travních nápojů s vlákninou je to, že nejsou snadno vstřebatelným „roztokem“, ale těžko stravitelnou „směsí“. Travní drť není možné „rozpustit“, ale pouze „máčet“. Travní prášek je z většiny složen z mikroskopických, ale přesto „nerozbitých“ travních buněk. U travních nápojů s vlákninou je problematická jejich stravitelnost a tím i jejich užitná hodnota! Při drcení vysušených listů dojde k rozbití travní buňky jen zřídka. Sušený list se většinou drobí jen v místě buněčných spojů. Co to znamená? Velká část živin tak zůstane „uvězněna“ uvnitř nenarušených, a tudíž pro náš trávicí trakt „nedobitných“ travních buněk. Travní nektar je i pro přežvýkavce přístupný jen pokud dojde k jeho vyplavení při třecím pohybu přežvýkavcových zubů. Kdyby kráva polkla natrávenou, ale přesto nerozdrcenou (zuby nerozetřenou) trávu - měla by z ní jen malý užitek, a to i přes své čtyři žaludky... Pokud necháte nápoj s travní vlákninou chvíli odstát, tak zjistíte, že přestane vypadat lákavě. Doslova „vybledne“. Čím to? V řídkém roztoku plave totiž jen zanedbatelně malá koncentrace nutričních látek, které se podařilo osvobodit z buněk nedokonale nadrcených. Většinu živin uvidíte ležet na dně, kde jsou uvězněny v nerozbitných buněčných celách. Právě kvůli problematice stravitelnosti je u tohoto druhu travních nápojů zpochybňována jeho užitná hodnota. A to je vedle rozměru bezpečí jediná schopnost, která by zákazníka měla zajímat. Tento druh nápoje jej sice vychází levněji, ale ve skutečnosti se mu prodraží, protože si kupuje jen zlomek užitné hodnoty nápoje lisovaného. Test „odstátí“ doporučuji udělat každému přemýšlivému zákazníkovi, který je schopen slyšet i na jiný argument, než je cena. Při testu „odstátí“ uvidíte svůj užitek na vlastní oči. To, co strávíme je to, co v roztoku plave. To je to, co nutričně využijeme. To je to, co nám prospěje. Toto si pod vlivem prodávajícího kupujeme. To, co klesne ke dnu - onen zelený kal - odevzdáme z velké části kanalizaci - to z nás téměř nevyužité vyjde přirozenou cestou ven. Odborníci tuto skutečnost prokazují pomocí tzv. Pepsinového testu. To je test pomocí trávicího enzymu, který se travní buněčnou stěnu pokouší narušit jen marně. Pro úplnost je ale třeba zmínit to, že i ona sedlina přináší specifický užitek. Nikoliv však nutriční, nýbrž detoxikační. Vlákniny v nás fungují jako absorbéry jedů i jako „kominické štětky“. Pro tento druh užitku si ale zákazník „drahou trávu“ nekupuje. Tento druh užitku totiž plní vlákniny zhruba 6x levnější a hlavně bezpečnější. Travní nápoje jsou užitečné především pro svůj nektar, který lze plně osvobodit jen lisováním. Pro zmatené uživatele snad ještě jeden pragmatický argument. Největšími propagátory a prodejci zelených nápojů jsou ve světě nikoliv ozdravné instituty, ale frenšízingové „frešovny“. To jsou prodejny zdravé výživy, ve kterých prodávají čerstvě lisované nápoje z ovoce, zeleniny, ale i z travin. Ve světě jsou dnes již takových prodejen desetitisíce. Pro ilustraci zmiňme alespoň dva obrovské řetězce, ve kterých prodávají i zelené nápoje. Jsou to franšízy „Jumba Juice“ a „Mothers“. Jen ve slunné Kalifornii má řetězec Jumba Juice 700 provozoven. Jaké tam prodávají zelené nápoje? Zásadně bez vlákniny. Byť je to časově, technologicky, finančně i obslužně náročnější - prodávají jen travní nektar získaný lisováním. Nikdy neprodávají rozmixovanou travní drť, protože by je pragmatický Američan žaloval u soudu za poškozování zákazníka. Tyto travní nápoje se prodávají pod názvem „Green shot“ (Zelený výstřel/šleh/šok), protože má díky dokonalé vstřebatelnosti rychlý nástup účinku. A to je to, co si lidé touží za své peníze koupit - reálný užitek.

Problém nižší stravitelnosti ale není jediným problémem nižší užitné hodnoty travního nápoje s vlákninou. Dalším handicapem je jeho „živost“. Zpracovatelský proces lisovaných nápojů je velice šetrný. Po vylisování dojde k okamžitému vysušení zeleného nektaru za nízkých teplot, díky čemuž jsou účinné látky uchovány „živé“. Takto šetrný zpracovatelský proces je ale v případě nápoje s vlákninou nemožný. „Živost“ produktů je vždy podmíněna dvěmi faktory - rychlostí sušení a nízkou teplotou. U produktu s vlákninou je nutno použít buď vyšších teplot /dnes se již od toho upouští/, nebo prodloužit dobu sušení. I to je ale problém, protože po celou dobu sušení dochází k oxidačnímu stresu, který citlivým nutričním látkám škodí. Toto poškození se měří těžko. Při porovnávání nutričních látek se posuzuje pouze ten nejhrubší ukazatel - jejich množství, nikoliv jejich kvalita. Jen málo laboratoří dělá například test na kvalitu chlorofylu. Při dlouhodobém sušení se chlorofyl postupně rozpadá. Vizuálně to zprvu není patrné ani na barvě produktu, přesto přitom vznikají odpadní produkty (pheophorbidy), které nám již doslova škodí. Jsou to silné alergeny, jejichž detekce produkt z lidské výživy naprosto vyřazuje. Je přirozené krmit krávy celý život jen senem? Možné to je, ale správné nikoliv. Není to Zdravé. Je to jen nutné pro přežití zimního období. Je kvalita mléka krávy krmená pouze senem stejná, jako kvalita mléka krávy, která se pase na zelené louce? Je seno /sebelépe usušené / kvalitativně stejné jako čerstvá tráva? Bílkoviny uzavřené v travní buňce nemají při sušení sena kam utéct... Nikam neutečou ani enzymy, vitamíny a neuteče ani chlorofyl. Jsou to ale v případě sena ještě pořád ty radost, krásu a zdraví přinášející látky, kterými byly během travního života? Travní seno nikdy čerstvou trávu nenahradí a totéž platí i o nápoji s travní vlákninou. Jaké je tudíž shrnutí?

Travní nápoj lisovaný je dražší, zároveň je ale „živější“, stravitelnější a dokonce bezpečnější. Při srovnání poměru cena/kvalita/hodnota... vychází zákazníka výhodněji. Není sice potravinou komplexní, ale zato koncentrovanou, živou a dokonale využitelnou.


Doporučujeme:

  • Abeceda Zdraví
  • Zdravá výživa
  • Zdravý životní styl
  • Odhady nemovitostí
    v Karlovarském kraji

optimalizace PageRank.cz

Copyright © 2016 Bella, Bohuslava Bohacek   Penzion - Apartmány Bella, Mariánské Lázně    Webdesign Vendys graphics